Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vzhledem k tomu, že naše redakce neustále čelí kritice z mizivé podpory UG, která se mnohokráte transformuje v nařčení o našem škodlivém působení vůči domácí metalové scéně, doslova každým dnem bojující o holé přežití, rozhodli jsme se s těmito lživými argumenty provždycky a rázně skoncovat. Kdo jiný by se měl tohoto nelehkého úkolu chopit, než šéfredaktor? Ano, v této kritické chvíli jsem se už nemohl déle schovávat v koutě a musel jsem vzít zodpovědnost do svých rukou. Výsledek mého snažení berte jako moje upřímné vyznání vřelého citu k našemu UG a vy, jenž se také hodláte zabývat podporou naší scény formou recenzí a článků pro váš fanzin, berte prosím tento článek jako několik zaručeně fungujících rad zkušeného a léty strávených v UG protřelého fanzináře … Nyní tedy přistupme k výkladu mých představ té správné podpory metalové scény.
Jistě všichni dobře víte, že Metalopolis vzniknul jako projekt nadšených fanoušků UG, kteří se už dále nemohli dívat na to, jak naší křehké scéně nikdo nepomáhá a jali se proto vzít věci do svých rukou. Ano, možná to mnozí z vás ještě nevíte, ba ani netušíte, ale Metalopolis je skutečně projekt mající za svůj primární cíl hledat a pomáhat všem malým a neznámým kapelkám ze všech českých garáží, sklepů, prádelen ... Naše scéna je silná a nabízí hodně kvalitních kapel, které se hrdě mohou postavit i takovým světovým veličinám jako jsou MANOWAR anebo DARKTHRONE. A, mám-li být tak smělý, tak mnohé jsou určitě i lepší! Ano, proč to zakrývat, takovou ohromnou sílou náš UG disponuje!!!
Na druhou stranu, drazí moji, není snadné takovou křehkou a neuchopitelnou věc jako UG, anebo chcete-li scéna, podpořit. Taková věc se nesmí zanedbat ani podcenit a ze všeho nejdůležitější je zvládnout TEORII!!! Proto jsem se rozhodl, žáci a posluchači moji, že pro vás připravím takovou malou kuchařku, která vás v tomto složitém a důležitém procesu provede až ke zdárnému cíli.
Pozorným z vás jistě už neuniklo, že tvoříme webový magazín, na který píšeme recenze a reporty z koncertů. Pro ty ostatní - ano, je to skutečně tak. Proto naše úloha na scéně spočívá v co nejobjektivnějším psaní o UG, protože musím dát lidem vědět, že vyšly skvělé nové desky a že jsou výborné koncerty atp. Proto tedy, bez zbytečných okolků, přistupme rovnou k tomu nejdůležitějšímu a pro vaši každodenní mravenčí práci zároveň NEPOSTRADATELNÉMU!!!
Předkládám vám sborník poznatků a pokynů, kterým byste se měli řídit při psaní recenzí a reportáží. Dovolil bych si jej skromně pojmenovat - DALASŮV NAUČNÝ SBORNÍK HUDEBNĚ-ŽURNALISTICKÝ, první vydání. Tento se prozatím zabývá pouze recenzemi domácích nahrávek!!
BOD 1 - RECENZE:
Recenze v zásadě dělíme na dvě skupiny, a to dle původu kapely. První, tu významnější, tvoří kapely české a slovenské. Nerad bych zacházel do zbytečných pouček a radil vám, jaké slovní obraty použít, ale existuje několik zaručeně fungujících rad. Nejdůležitější je samozřejmě bodování nahrávky. Jistě je dobře, že na Metalopolis máme desetibodovou stupnici. Můžu vám nyní prozradit, že stupnice má tolik bodů proto, aby vysoké známky pro metalové nahrávky vynikly co nejlépe. Podívejte se například do Sparku. Koho zajímá, že nějaká nová metalová pecka dostala 6 bodů? Ano, je to jistě pěkné, ale 10 bodů je víc, to se snad hádat nebudeme, že ano? Takže pojďme rovnou k věci.
U českých a slovenských metalových nahrávek se právě z důvodu podpory naší scény hodnoty 1 -5 VYNECHÁVAJÍ!!! Bodování tuzemských desek tedy začíná na stupnici 6!
6 BODŮ - Tato nahrávka není moc dobrá, řekl bych přímo zlá, co zlá, ona je fakt hóóódně špatná, ALE NECHTE SI TO PRO SEBE, PŘÍPADNĚ PRO REDAKČNÍ KOLEGY!!! Text recenze musí obsahovat věty typu:
7 BODŮ - Tak tady už je těch starostí o poznání méně. Nahrávka je sice pořád špatná - zoufale zahraná, zoufale nepůvodní a ještě s mizerným zvukem.
8 BODŮ - Je to sice pořád hodně zlé, ALE - hrají tam moji kamarádi / má to pěkný obal i booklet / vyšlo to u labelu, který má můj známý / má to celkem schopný zvuk / můj kámoš tam kdysi hrál na basu / ...
9 BODŮ - Tak to už je i pro člověka se zdravým vkusem celkem poslouchatelná záležitost, ale nic světoborného, prostě typická CS/SK absolutně neoriginální metalová věc. Samozřejmostí jsou alespoň slušné instrumentální výkony a dobrý zvuk.
Zde volíme superlativy v závislosti na žánru:
10 BODŮ - Všechna ostatní alba, čili tak minimálně 50% domácího metalu, protože dneska už má hodně věcí dobrý zvuk a pěkný (ehm) obal!
BOD 2 - REPORTY:
Situace velmi podobná recenzím. Myslete na to, že metalový koncert nemůže být nikdy špatný. Maximálně má nějaká ta předkapelka horší zvuk, ale to nevadí. Mějte na zřeteli, že musíte podpořit scénu, že ti kluci z těch kapel to dělají ve volném čase a že nemají peníze na drahé kytary a bubny. Však víte.
U lokálních akcí je potřeba pochválit organizátory, že se pořád snaží, i když jim nepřijdou lidi a oni na tom prodělávají, ale pro scénu by i duši vypustili. To je nejdůležitější! Pakliže se koncert vyznačuje negativem v podobě malé návštěvy, nezdráhejte se prostřednictvím článku vynadat všem líným fanouškům, co mají jen pivní kecy a skutek pro UG utek. Taktéž se nezapomeňte zmínit o malé prodejnosti UG materiálů na koncertech (trika/cd/ziny/nášivky), zde nejlépe funguje opět přirovnání k utrácení za pivo.
U větších akcí (koncerty se zahraniční účastí) je potřeba hned ze začátku zahrnout čtenáře palbou důležitých informací:
Přátelé, skutečně bych prosil tuto problematiku NEPODCEŇOVAT a každému bodu věnovat DŮKLADNOU pozornost. Případná diskuse, podněty a další připomínky, co a jak zlepšit, jsou samozřejmě vítány. Těším se na ně a při dalším pokračování mého naučného pojednání nashledanou ...!
Váš UG a METAL milující ...
PS: Omluvte prosím případné hrubky a překlepy, článek totiž neprošel redakční úpravou. Tok mých myšlenek a tep srdce byl natolik rychlý a spontánní, že to ani jinak nešlo ...
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
